Tvář Pochodu

Tváří letošního ročníku se opět stal herec Pavel Kříž.  Sám má diabetes 2. typu a  osvětových akcí pro prevenci diabetu se účastní nejen aby pomohl šířit povědomí o nemoci a dal tak nemocným šanci lépe se s cukrovkou vyrovnat , ale aby lidem ukázal, že i s cukrovkou se dá žít plnohodnotný život.

„Věřím tomu, že znalost nás dělá silnějšími, ať už se potýkáme s čímkoliv,“ říká  herec a dodává: „Všem, včetně rodičů, kterým se narodilo dítě s cukrovkou, chci vzkázat: „Pokud se budeme chovat ke své nemoci zodpovědně, opravdu nemáme omezení. Chce to jen pevnou vůli, motivaci a morální podporu lidí, kterým na nás záleží.“

 

PPD-Kriz-2

Pavel Kříž

Životopis (biografie) / Informace:

Pavel Kříž pochází z Brna, v dětství navštěvoval dramatický kroužek, hrál také v amatérském divadelním souboru Pírko a byl i členem Dětského studia Divadla Na provázku. Jeho touze studovat medicínu zabránilo nepřijetí na gymnázium z kádrových důvodů, načež absolvoval studia na pražské konzervatoři (1984). Ještě v době studií se objevil ve filmu, zároveň působil v Divadle Na okraji, hostoval také v Divadle E. F. Buriana, kam po dokončení studií nastoupil své první stálé angažmá (1984-1987), v roce 1987 přešel do Činoherního klubu, o rok později pak emigroval do Kanady. V exilu pracoval v několika profesích, nakonec se prosadil jako psychoterapeut, zároveň ale spolupracoval s českou amatérskou scénou Divadlo za rohem, pracoval také pro rozhlas.

Filmovým debutem Pavla Kříže byla bezejmenná role ve filmu KOPRETINY PRO ZÁMECKOU PANÍ (1981). Výrazněji na sebe upozornil ve filmech ZÁMEK NEKONEČNO (1983) nebo rolí kováře Mikeše v pohádce O STATEČNÉM KOVÁŘI (1983). Mezitím ale přišla Křížova životní role Štěpána Šafránka, která jej vrhla na vrchol popularity, a to přes absenci atributů mužného ideálu; komedie JAK SVĚT PŘICHÁZÍ O BÁSNÍKY (1982), JAK BÁSNÍCI PŘICHÁZEJÍ O ILUZE (1984) a JAK BÁSNÍKŮM CHUTNÁ ŽIVOT (1987) navíc výrazně vybočovaly z dobové veseloherní tvorby, přinesly širokou diváckou oblibu všem zúčastněným a v první řadě se to pochopitelně týkalo Pavla Kříže. Souběžně se Kříž objevoval také v menších rolích v dalších filmech a také v televizních inscenacích.

Po změně společenských poměrů v Československu se Pavel Kříž vrátil z emigrace a krátce poté jsme jej mohli vidět v seriálu HŘÍCHY PRO PÁTERA KNOXE (1992). Větší filmovou roli pak dostal v hrabalovském filmu ANDĚLSKÉ OČI (1993), divácký úspěch zaznamenala také další pokračování básnické série (JAK BÁSNÍCI NEZTRÁCEJÍ NADĚJI 2003, Jak básníci čekají na zázrak 2016), ty však již nedosáhly věhlasu prvních tří dílů z 80. let. Návrat z emigrace přivedl Pavla Kříže nakonec až prkna Národního divadla, kam nastoupil v roce 1996 a uplatnil se zde především v ruském repertoáru (Višňový sad, Běsi). Kromě výrazně se rozrůstající filmografie ve vedlejších úlohách se Pavel Kříž uplatňuje také v televizi, v seriálech různých televizí (Ulice, 2005; Náves 2005, Aféry 2011, Mazalové 2015, Cesty domů 2015, Přístav 2016).

 

V létě natáčel Pavel Kříž film Muzzikanti, režírovaný Dušanem Rapošem, kde si zahrál roli stárnoucího rockera Izziho. Premiéra filmu je naplánována na únor 2017.

 

Zdroj: http://www.fdb.cz/lidi/20053-pavel-kriz.html